Technologie výroby, vlastnosti a využití jednotlivých neželezných kovů :

Stránky o materiálech part. I

Metalurgie neželezných kovů

toto jsou nekomerční stránky, kontakt na autora implikace@yahoo.com  (v případě že naleznete nějaké chybičky, nebo mate nějaký svůj související materiál a chcete ho zveřejnit...)

VAROVÁNÍ: Popisy výroby jsou poněkud staršího data a nemusí korespondovat se současným trendem výroby.!
bullet

Cu - Měď

bullet

Al - Hliník

bullet

Mg - Hořčík

bullet

Sn - Cín

bullet

Cd - Kadmium

bullet

Co - Kobalt

bullet

Ni - Nikl

bullet

Pb - Olovo

bullet

Zn - Zinek

bullet

Sb - Antimon

bullet

Hg - Rtuť

bullet

Ni - Bismut

bullet

Mn - Mangan

bullet

Cr - Chróm

bullet

Mo - Molybden

bullet

W - Wolfram

bullet

V - Vanad

bullet

Ti - Titan

bullet

Zr - Zirkonium

bullet

Ta/Ni-Tantal-Niob

bullet

Ag - Stříbro

bullet

Au - Zlato

bullet

Pt - Platina

bullet

Ge-Si-Se-Te

bullet

Ga - In - Tl

bullet

U - Th - Ra

Existují dále stránky:

Věnované binárním diagramům

                                                                        Založeno 11/2005 

Vznik rud 

            Rudy jsou nerosty, z nichž lze hospodárně  a průmyslovém měřítku vyrábět kovy. Od ostatních nerostů se obyčejně liší větší měrnou hmotností i kovovým vzhledem. V přírodě bývají rudy prorostlé hlušinou – jalovou horninou – a tvoří rudná ložiska. Ložisko rudy musí být dostatečně mocné a bohaté, aby těžba byla rentabilní.

            V hlubinných prostorách zeměkoule se vyskytují taveniny podobné lávě, které tvoří roztavené křemičitany s příměsí sirníků a kysličníků kovů. Tavenina se nazývá m a g m a  a při horotvorných pohybech se dostává do vyšších částí zemské kůry. Tam vyvřelé magma zvolna chladne a tuhne. Sirníky neželezných kovů mají větší měrnou hmotnost a jsou-li přítomny, klesají ještě před ztuhnutím ke dnu roztaveného masívu,kde se shromažďují. Hmota magmatu ovšem neztuhne najednou, nýbrž při chladnutí tuhnou některé složky dříve než jiné. Nejdřív vykrystalizují (ztuhnou) rudy železné  a chromové, v další fázi se vylučují křemičitany, stále chudší na železo a bohatší na křemík, takže horniny jsou stále světlejší. Ve zbytku, který ztuhne nakonec, koncentrují se cín, wolfram, a molybden. Magma nemá jednotné složení, a proto se od sebe liší i zchladlé útvary vyvřelých magmat.

            Nerostná ložiska nevznikají jen vylučováním při chladnutí roztavených vyvřeli – magmatu – ale také působením vody na ztuhlé a částečně vychladlé vyvřeliny. Utvoří se tzv. hydrotermální roztoky, charakterizované přítomností anionů, jako jsou chloridy, fluoridy aj., které při teplotě 400°C i vyšší a tlaku přes 200 kp/cm2 mohou rozpouštět kovy a jejich sloučeniny.[1] Roztoky pak pronikají různými štěrbinami a rozsedlinami do zemské kůry a mění se při styku s ostatními horninami svou kyselost, tlak a teplotu. To má za následek opětovné vylučování sloučenin a kovů, které se v prostorách rozsedlin usazují a vyplňují je. Z kyselých roztoků se vylučují kasiterit (SnO2) a wolframit (Fe,Mn(WO4)), po otupení kyselosti se vylučují sirníky – chalkopyrit (CuFeS2), galenit (PbS), sfalerit (ZnS) a nejdéle zůstávají v roztoku rtuť, antimont a arzén. Tak se mohou prvky dostat i dosti daleko od matečného zdroje, takže mizí jakýkoliv vztah k původnímu magmatu. Změna charakteru a stavu roztoku působí i na vylučování průvodních nerostů – jalovin.

            Hydrotermálním způsobem vznikají rudné žíly. Jsou to výplně rozsedlin, puklin a zlomů zemské kůře. Bývají buď masivní, nebo je ruda roztroušena a tvoří v jalové žilovině čočky a nepravidelná tělesa. Žilník je shluk drobných křížících se žilek. Žíly jsou tedy deskovitá tělesa vyplněná směsí rud a jalových minerálů. Mohou mít různé rozměry. Známé žíly tenké jako list papíru, které lze těžit pouze tehdy, vytvářejí-li hustou síť(žilník). Ale jsou i žíly s tloušťkou  několika metrů, které dosahují délky až několik kilometrů.

            Rozeznáváme žíly zlaté, stříbrné, olovněné, zinkové, měděné, antimonové atd. Někdy obsahují žíly několik kovů, např. zinek a olovo, a nazývají se pak polymetalické. 

 


 

[1] Chcete-li to mít v Pascalech, žádný problém. Stačí vědět že 1 kilopond = 9,8…Newtonů, pak stačí drobná úvaha a výpočet je na světě:  

 

bullet

Příprava surovin pro výrobu kovů

bullet

Pražení

bullet

Tavení NŽ K. 1.

bullet

Produkty tavení
Přehled tavících pecí

bullet

Rafinační pochody

bullet

HYDROMETALURGIE